Svalová horečka, nebo zranění? Liší se nástupem a místem bolesti

Svalová horečka se ozve obvykle druhý den po nezvykle náročném tréninku a bolí celý sval rovnoměrně, kdežto zranění začíná často ostře uprostřed pohybu a bolí v jednom místě. Toto základní rozlišení platí v běžných situacích, ale má několik výjimek, které rekreační sportovci často přehlédnou. Následující otázky vycházejí z toho, na co se lidé po tréninku ptají nejčastěji, a ukazují i hranici, za kterou už patří prohlídka u lékaře.

Kdy bolest začala: během pohybu, nebo až další den?

Typická svalová horečka nastupuje s odstupem. Po neobvyklé zátěži, třeba po prvním dlouhém běhu z kopce nebo po tréninku nohou po delší pauze, se nejprve nic neděje a nejhorší bývá druhý až třetí den. Pak bolest postupně odeznívá a obvykle do týdne zmizí.

Zranění se hlásí hned. Při sprintu, výskoku nebo prudkém otočení se může objevit píchnutí, škubnutí nebo pocit, že se v noze něco stalo, a pokračovat už nechcete. Čím rychlejší a ostřejší začátek, tím spíš jde o poranění svalu, šlachy nebo vazu. Výjimkou je přetížení, které se rozvíjí pomalu během několika tréninků a také nemusí mít jasný okamžik vzniku.

Jak bolest vypadá a kde přesně sídlí

Svalová horečka je tupá, tlaková a rozlitá po celé svalové skupině, třeba po obou stehnech nebo po obou lýtkách. Bolí při chůzi ze schodů, při dřepu nebo při natažení svalu. Obvykle jsou obě strany těla postižené podobně.

Zranění se dá ukázat prstem. Bolí jedno místo, často jen na jedné noze nebo paži, a při doteku je citlivé. Může se přidat otok, modřina, která se objeví až po několika hodinách či dnech, nebo prohlubeň ve svalu. Pokud se bolest drží na jednom místě a po dvou třech dnech neslábne, na horečku to nevypadá.

Pomůže lehký pohyb, nebo je potřeba klid?

U svalové horečky se po zahřátí často uleví. Půlhodinová svižná chůze, lehké kolo nebo plavání prokrví svaly a ztuhlost povolí, i když bolest úplně nezmizí. Naplno ale stejnou svalovou skupinu nezatěžujte, dokud bolest výrazně neustoupí.

U zranění je to naopak. Pohyb bolest zhoršuje, začnete kulhat nebo si pohyb nevědomky upravujete a úleva přichází jen v klidu. V prvních hodinách pomáhá postiženou část šetřit a přiložit chlad přes látku. Trénink přes bolest může z drobného natažení udělat několikatýdenní pauzu.

Kdy už nečekat a jít k lékaři

Lékaře vyhledejte, když nemůžete došlápnout nebo zatížit paži, když se rychle objeví výrazný otok či velká modřina, nebo když cítíte brnění či necitlivost. Stejně tak když bolest po týdnu vůbec neustupuje, nebo se dokonce zhoršuje.

Zvláštní případ je extrémní zátěž po dlouhé pauze, například první hodně intenzivní cvičení po létě bez pohybu. Pokud po něm následuje silná bolest svalů spolu s výrazným otokem a tmavou močí, neodkládejte kontakt s lékařem, protože může jít o vážné poškození svalů. Právě intenzita a doprovodné příznaky ji odlišují od běžné horečky.

Jak se horečce při dalším tréninku vyhnout

Svalovou horečku nejčastěji způsobuje nezvyklá zátěž, zejména pohyby, při nichž sval brzdí, jako je běh z kopce, dřepy s pomalým sestupem nebo chůze z příkrého svahu. Pomáhá postupné navyšování: přidávejte objem po malých krocích a nové cviky zařazujte nejdřív s nízkou intenzitou.

Mezi náročnými tréninky stejné svalové skupiny nechte pauzu, dobře spěte a v jídelníčku nezapomínejte na dostatek energie i bílkovin. Žádný postup horečku zaručeně nevyloučí. Její občasný výskyt přitom není ani důkazem dobrého, ani špatného tréninku.

Časté otázky

Je svalová horečka znamením, že trénink byl kvalitní?

Ne nutně. Ukazuje spíš na nezvyklou zátěž, na kterou si svaly ještě nezvykly. Zkušení sportovci ji mívají méně a trénují stejně účinně. Hodnotit trénink podle bolesti následující den je nespolehlivé.

Mohu s horečkou běhat nebo cvičit?

Lehký pohyb ano, například svižná chůze nebo krátký klidný běh. Intenzivně zatěžovat bolavé svaly se nevyplatí, protože se prodlužuje zotavení. Pokud se bolest při pohybu zostřuje, přestaňte.

Pomáhá protahování po tréninku?

Protažení může přinést příjemný pocit, ale horečce spolehlivě nezabrání. Neprotahujte do ostré bolesti. Důležitější je rozumné zvyšování zátěže a dostatek odpočinku.

Kdy má smysl obrátit se na lékaře?

Když bolest bez zlepšení trvá déle než týden, když se objeví otok, modřina, necitlivost nebo když je pohyb prakticky nemožný. Totéž platí při tmavé moči po extrémní zátěži.

Zdroje

• Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně
• Státní zdravotní ústav