Pomáhají hole při chůzi? Ano, ale jen se správnou technikou

Hole při chůzi pomáhají, když je používáte jako dlouhé odrazové páky, ne jako oporu. Při správné technice se do pohybu zapojí paže, ramena i záda a chůze se stává celotělovou aktivitou. Při chybné technice jen přenášíte hole z místa na místo. Odpovědi na šest nejčastějších otázek ukazují rozdíl mezi nordic walkingem a obyčejnou procházkou s holemi, jak zvolit délku a jak začít. Při zdravotních obtížích se poraďte s lékařem.

Čím se nordic walking liší od chůze s turistickými holemi?

Turistické hole slouží k opoře a udržení rovnováhy, hlavně v terénu. Nordic walking využívá hole k aktivnímu odrazu. Při každém kroku hůl zabodnete za tělo a odtlačíte se.

Hole se liší také konstrukcí. Hole na nordic walking mají speciální poutko, které ruku fixuje a umožňuje otevřít dlaň. Turistické hole mají jednodušší poutko.

Výsledkem je rozdílné zapojení těla. Nordic walking zapojuje i paže a trup, turistická hůl spíš odlehčuje nohám. Obojí má své místo, jen je potřeba vědět, co chcete.

Jak dlouhé hole zvolit?

Jako orientace se uvádí zhruba sedmdesát procent výšky těla. Pro člověka vysokého 170 cm to vychází na přibližně 120 cm, tedy nejbližší dostupnou délku. Přesný údaj závisí na technice a výrobci.

Správnou délku poznáte tak, že při stání s holí u těla svírá loket pravý úhel. Pokud je loket výrazně zvednutý, je hůl dlouhá. Pokud se předklání, je krátká.

Pomůže vyzkoušet v obchodě nebo půjčit na zkoušku. Nastavitelné hole nejsou ideální pro techniku, ale pro začátek jsou praktické. Pevné hole bývají lehčí.

Jak hole správně držet?

Ruka vsune do poutka zespodu a poutko obepne zápěstí. Při odrazu uvolníte prsty a tlačíte přes poutko. Poutko tak přebírá zátěž a prsty se neunaví.

Hůl vedete šikmo dozadu, ne před sebe. Hrot zapichujete zhruba na úrovni paty zadní nohy. Paže pracují jako při normální chůzi, střídavě s protilehlou nohou.

Častou chybou je tahání holí za sebou nebo zapichování před tělo. Obojí oslabuje účinek. Pokud si nejste jistí, ukažte se zkušenému kamarádovi nebo instruktorovi.

Jaký terén je vhodný?

Nejlépe se začíná na rovných cestách se zpevněným povrchem. Parky, polňačky a cyklostezky umožňují nacvičit rytmus. Na hrubém asfaltu se používají gumové botky na hrotu.

Do kopce se technika mění. Hole zabíráte víc, tělo se mírně předkloní. Z kopce hole zkracujte nebo zpomalte, aby nedošlo k uklouznutí.

V zimě a v blátě oceníte větší talířky a pevný hrot. Dbejte na bezpečnost a neriskujte na kluzkém povrchu.

Komu nordic walking nevyhovuje?

Hodí se většině lidí, ale existují výjimky. Pokud máte potíže s rameny, zády nebo zápěstími, poraďte se s lékařem či fyzioterapeutem. Špatná technika může potíže zhoršit.

Pro běžce nebo ty, kdo hledají vysokou intenzitu, může být chůze pomalá. Tempo lze zvýšit, ale rychlý běh s holemi je jiný sport.

Pokud máte rádi klid a samotu, rozumná je i chůze bez holí. Zvolte, co vás baví. Radost z pohybu je důležitější než nástroj.

Jak začít?

Nejlepší je jedna hodina s instruktorem. Zkušený lektor opraví chyby dřív, než se zafixují. Mnoho kurzů je skupinových a levných.

Pak začínejte krátce, třeba třiceti minutami třikrát týdně. Postupně prodlužujte. Tělo si zvyká na nové zapojení, svalová horečka v ramenou je běžná.

Před chůzí se rozcvičte a po ní krátce protáhněte. Pijte vodu. Pokud pocítíte ostrou bolest, přerušte pohyb.

Zdroje

• Klub českých turistů
• Státní zdravotní ústav